sobota 11. srpna 2018

Lea Honor: Třpytící se město

Název: Lea Honor: Třpytící se město
Autor: Lenka Bandurová
Počet stran: 370

Můj názor:

Dávný slib visel nad hlavami dvou mladých lidí. Jenže osud si s oběma hodně pohrál.
Thomas Honor klečel na bojišti a čekal na jistou smrt. Jeho poslední myšlenky patřily jeho ženě a synovi. Přesto byl se smrtí smířený. Hlavní bylo, že válku vyhrál a zavládne klid. Smrt ale nepřicházela a najednou jeho protivník byl mrtvý. Život mu zachránil Leonus Libertas, který pocházel ze Sluneční vesnice. Aby dal Honor najevo svůj vděk, přislíbil svého syna Libertasově nejstarší dceři.
Čas sice plynul dál, ale slib byl stále pevný, jako na samém začátku.
Lea Libertas byla jiná než její starší sestra. Zatímco Nina byla vychovávána jako správná hospodyňka a budoucí vážená manželka, Lea se ráda oháněla mečem. A zrovna, když se vracela domů, všimla si neznámého koně, který znamenal, že se blíží něco zlého.
Mladý Thomas Honor dlouho odkládal cestu do Sluneční vesnice, aby naplnil slib svého otce. Dohodnuté svazky nebyly žádná vzácnost, jenže on miloval jinou. Avšak musel uposlechnout, protože tím by jeho rodina přišla o čest, kterou si tak tvrdě vybojovali. Thomas doufal, že se stane něco, co slib zruší a on bude moct být se svou milovanou. A když viděl svojí nastávající manželku, bylo mu jasné, že to nebude on, kdo slib poruší.
Na první pohled bylo jasné, že si Ninu vzít nemůže a vzplála v něm jiskřička naděje. To však netušil, že Leonus Libertas mu nabídne jeho druhou dceru, na kterou Thomas doslova zapomněl. A nebyl to nikdo jiný, než Lea.
Když Lea přišla domů, otec jí oznámil, že druhý den ráno, opustí s Thomasem vesnici a vydá se s ním do jeho země, kde si ho vezme za manžela. Pro Leu to bylo kruté. Milovala svůj domov. Ona byla ta, která si mohla dělat co chce i když jí bylo líto sestry, která se měla vydat do jiné země. Ale tušila, že Thomas si Ninu nebude moct vzít. Jenže ji nenapadl takový konec.
Proto se Lea rozhodla, že udělá vše proto, aby si ji Thomas nevzal a aby ji vrátil do jejího domova. Mezitím, na cestě poznávala, jaký je ve skutečnosti svět, protože pro ní byl domov vždy a jen Sluneční vesnice. Zjistila, že okolní svět může být i krutý a netuší, že na každém rohu na ní číhá nebezpečí v mnoha podobách...

V první řadě bych vám chtěla říct, že ačkoliv to zatím není znát, jedná se o fantasy a popravdě, nevědět, že to napsala česká autorka, vůbec bych tomu nevěřila. A přeci je to pravda.
Hlavně kniha ještě ani není na světě a ani samotná autorka ještě neví, jestli ji knihu někdo vydá, ale pokud to někdo neudělá, za mě to bude opravdu hloupý počin.
Knihu můžete nalézt na Wattpadu, který já osobně nějak pořád míjím. A nenapsat mi samotná autorka, tak snad se k její knize ani nedostanu. A teď vím, že to je chyba. Kdo ví, kolik se tam ještě skrývá tak nadějných autorů. Jako musím uznat, že mě autorka neskutečně překvapila a tuhle knihu musí někdo vydat.
Jak už jsem psala, jedná se o fantasy o mladé dívce, které se jednoho dne obrátí život vzhůru nohama a nic s tím udělat nemůže. Slib je slib. Jenže má být manželkou někoho, koho nemiluje, musí opustit svůj domov a dokonce slunce, protože v jeho zemi je stále skryto. A být s někým, kdo má v srdci jinou taky není jednoduché.
Lea po cestě poznává, že svět je větší a krutější než její domov. Stačí projít branou a prostředí, podnebí a podmínky jsou naprosto jiné. To dalo autorce prostor pro to, aby si pohrála s fantazií a konečný výsledek stojí za to.
Pro představu v knize je žebrácká poušť, ve které přežívají lidé, kteří nikam jinam nemůžou. Je to tak chudá země, že jsou z lidí kanibalové a není radno se tam potulovat, protože je možné, že z ní cestující nevyvázne živý. Za to Honorova země je bohatá a uznávaná, protože je to země válečníků. A ve znaku nemají Lilii jen tak. Lilie tam jsou totiž všude a to i jejich nezaměnitelná vůně. Ještě stojí za zmínku Bellské království, kde musí každý chodit oblečen podle předpisů a pokud je někdo neupraven jak má, stihne ho krutý trest. Nedej bože, pokud se tam objeví někdo krásnější, než královna.
Ačkoliv se to nezdá, není to pohádka a nebezpečí číhá na každém kroku.
Naší hlavní hrdinkou je Lea. Sedmnáctiletá dívka, která že i přesto, že se chová jak malé dítě, je drsná, umí to s mečem a za svým si jde i když jí to může stát život. Ale příběh není psán jen z jejího pohledu, ale také Thomasova, královského synka, pro kterého čest hodně znamená. Přesto se rozhodně zachránit svou milovanou Perlu.
Celý příběh začíná tím, jak vznikl slib dvou mužů. Autorka se v tom moc nepitvala a je to jen jedna krátká kapitola, takže žádné zbytečné natahování. V další kapitole se už seznamujeme se dvěma jejich potomky, kteří mají spojit svůj osud.
Hodně mě zaujala Honorská pohádka o spící ledové krásce, na kterou v knize párkrát narazíte a která v jednom momentě dokonce vyvrcholí. Kdyby se autorka rozhodla napsat samostatnou dodatkovou knihu jen Honorských pohádek, byl by to skvělý nápad a já bych si ji moc ráda přečetla.
V momentě kdy Lea opouští domov, čeká ji jedno dobrodružství  a nejedno nebezpečí, kterým si musí projít. Jak jsem psala, život za branou Sluneční vesnice je nebezpečný a Lea je jako mucholapka na špatná rozhodnutí a hrozby, které číhají na každém kroku.
Jak už je znát, je v knize i řekněme romantická linka. Řeší se tam vztahy, ale lehce a postupně.
Kapitoly jsou krátké a příběh není zbytečně natahovaný, takže čtení rychle ubíhá a to i díky tomu, jak lehce a čtivě autorka knihu napsala. Dokonce je tam mnoho faktorů, které přidávají na napětí. A co mě překvapilo, bylo to, že jsem se u nejedné scény nasmála, protože byly tak dobře vystižené, že nešlo jinak. U jedné jsem dokonce brečela smíchy.
Autorka prostě umí vystihnout jak situace, tak je dobře popsané i prostředí, takže nemusíte namáhat představivost. Což je další věc, díky které se vám kniha bude číst lehce. Já osobně jsem se prostě nemohla od knihy odtrhnout a i když to nedělám, tak jsem četla i přes den a doma na vše kašlala. Ono snad ani nejde popsat to nadšení z celého příběhu.
Za mě je to naprosto skvělá, napínavá, čtivá kniha a přesto, že jsem byla nemocná a žádnou jinou mi nešlo číst, tak tuhle jsem prostě naprosto slupla. Autorce držím palce, aby se nějaké nakladatelství chytlo a po přečtení věřím, že to někdo vydá. Prostě musí, taková kniha nemůže jen tak zůstat někde v šuplíku. A moc se těším na pokračování, protože ten konec tomu ani nedá jinak.
Za sebe knihu rozhodně doporučuji a za knihu budu orodovat, dokud mi tu nebude stát na poličce mezi ostatními. Tohle si prostě musíte přečíst.

Anotace:

Dva válečnické rody - jeden prostý, druhý vznešený. Kdysi mezi nimi vzniklo pouto, které musí být naplněno. Ona pochází z kraje vycházejícího slunce a barev. On pochází ze země deště a lilií.

Ona nadevše miluje svou rodinu, on miluje jinou ženu. Ona hledá způsoby, jak zpřetrhat pouta minulosti, aby se mohla vrátit domů. On hledá možnosti, jak zachránit svou snoubenku, aniž by porušil dávný závazek. 

Nemají nic společného, přesto se osud rozhodl, že jejich cesty spojí. 

Slib, který nastal čas splnit.
Čest, která není ctí. 
Láska, která není láskou. 

Společně se vydávají na nebezpečnou cestu, pronásledováni temnotou. V každém tmavém koutě číhají nebezpečné Stíny, jež jsou předzvěstí kruté smrti. Bude to dlouhá cesta na jejímž konci nemusí být vůbec nic.


Strašně moc děkuji autorce, že mi dala šanci si knihu přečíst v elektronické verzi. Pro mě je její kniha opravdu překvapení tohoto roku. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji přečíst zde. A pokud budete chtít autorku sledovat, jak se vyvíjí vydání knihy a psaní pokračování, můžete zde.


pátek 27. července 2018

Iskari- Poslední Namsara

Název: Iskari- Poslední Namsara
Autor: Kristen Ciccarelli
Počet stran: 285
Nakladatelství: Alpress

Můj názor:

Firgaard bylo mocné království, ale Král měl své místo nejisté, díky jedné staré události.
V zemi jsou zakázané příběhy a to jak psané, tak jejich vyprávění, protože vždycky když někdo vyprávěl příběh, zemřel, nebo se stalo neštěstí.
Na místě zvané Průrva žijí draci. Draci jsou sami od sebe nebezpeční, ale pokud někdo vypráví příběh, dá jim moc chrlit oheň.
Když byla králova dcera Asha malá, trpěla nočními můrami. Žádný doktor ji nedokázal pomoct, až její matka, která se k ní po nocích vkrádala a vyprávěla příběhy. Jenže čím více je vyprávěla, tím více chřadla, a ztrácela se před očima, až jednoho dne zemřela.
Po smrti matky se Asha v noci vykrádala do Průrvy, kde vyprávěla příběhy, jež probudily prastarého Drakovládce Kozua. Drak byl černý jak noc a pokaždé přišel poslouchat nové a nové příběhy. Jenže jednoho dne Asha přestala vyprávět a draka to tolik rozčílilo, že ji popálil a zničil celé město. Mnoho lidí zemřelo.
Ashu naštěstí nalezl v Průrvě syn velitele, jenže dračí oheň je jedovatý. Jen se zázrakem přežila. Zůstala ji ale jizva, která dávala všem najevo, co je dívka zač a jakého činu se dopustila.
Lidé uráželi Ashu tím, že ji říkali Iskari, což znamenalo čiré zlo. Její otec toho využil a udělal z toho jména pro ní titul. A aby si zajistil své místo na trůně a snížil hněv lidí, zasnoubil svou dceru se synem velitele, který ji našel v Průrvě, až bude dospělá.
Mezitím se Asha snažila odčinit svůj hřích lovem draků. Z žádné výpravy se nevrátila s prázdnou. Jenže každým rokem bylo draků čím dál méně, proto se snažila využít metodu, o které kdyby někdo věděl, tak jí ihned odsoudí.
Z Ashy se postupem času stává mladá žena a pomalu se blíží její svatba s Jareqem, kterého ona nesnáší. Jednoho dne ji otec nabídne potají možnost, jak se ze sňatku dostat. Je to nebezpečné, ale pokud nechce žít s nafoukaným tyranem, je schopná proto udělat cokoliv. To však ještě Asha netuší, že ji čeká něco mnohem víc a také nebezpečnějšího, než čekala. Hlavně se dozví krutou pravdu, která změní pravidla všeho...

Poslední Namsara je fantasy o dracích.  Když ji autorka vydala, tak doslova zahltila čtenářský svět a já ji viděla hojně hlavně na instagramu. Takže jsem netrpělivě čekala, kdy vyjde u nás. Přání se mi nakonec splnilo a dostala jsem víc, než jsem čekala.
Autorka vymyslela dokonalý svět se svými klady i zápory. A co hodně oceňuji, je krásná mapa na začátku knihy, která vám pomůže v orientaci.
Hlavní hrdinka je Asha, která sebe sama vidí v tom nejhorším světle, díky její minulosti. Přidává tomu také fakt, že se jí lidé bojí a nesnášejí ji za to, co provedla. Přesto nechce splnit dávný slib, který dal její otec lidu, aby aspoň trochu odčinil tu tragédii. A všichni ví, co je Jareq za tyrana, takže nejeden člověk jí to přeje.
Asha není jedináček. Má bratra jménem Dax, který byl zrovna u kmenů z pahorkatiny, aby uzavřel příměří. Léta panovala mezi kmeny nenávist ke králi, protože se jim nelíbilo otroctví a zabíjení draků. Podle Ashy se pokoušel o nemožné.
Další z postav je jejich sestřenice Safira, která byla něco jako skoro urozený otrok. Vztahy mezi mocnými a otroky byly zakázané. Přesto se králův bratr zamiloval do krásné otrokyně a tím vznikla Safira. Její rodiče stihl krutý osud a ona byla sice na půl urozená, ale směla chodit jen se sklopeným pohledem, nesměla se dotýkat královské rodiny a bohatství žádné také neměla.
Postav se kterými se v knize seznámíte, je více, ale představila jsem vám jich aspoň pár.
Příběhy jsou sice zakázané, ale Asha je používá k lovu draků, což se nikdo nesmí dozvědět, protože by ji měly za ještě více zkaženou, než je. Pokud to tedy jde. A s těmi příběhy, se v knize seznámíte, protože jsou pro celou knihu hodně důležité. Jsou krásně oddělené od hlavního příběhu a seznámíte se díky tomu s minulostí i přítomností. Asi se vám to teď nezdá, ale až si knihu přečtete, bude vám to dávat smysl.
Pokud vás zajímá co znamená Iskari a Namsara, tak to se dozvíte hned v prvním příběhu. Podle naší Bible je to něco jako Adam a Eva, jenže byly sourozenci. Božský stařec si je stvořil, aby měl společníky. Namsara byl ztělesněním dobra, zato Iskari byla pravý opak. Jenže jako příběhy, byla zakázaná i víra.
Kniha začíná okamžitě akcí a to lovem draka. autorka se s tím nemazlí a okamžitě se rozjela. Stvořila nelítostný svět a drsnou dívku, která i kdyby stála na prahu smrti, udělá vše proto, aby neskončila jako manželka tyrana. Kapitoly jsou krátké, akce je tam hodně a děj je svižný. Hlavně vykreslení toho světa se opravdu povedlo. V knize jsem se neztrácela, jen když byl zmíněn třeba nějaký národ, ze zvědavosti jsem mrkla do mapky, což normálně nedělám. Jenže ta se vážně povedla.
Od začátku do konce je příběh napínavý a nejen blížící se svatbou, ale přidává se tam více a více faktorů, které nechci prozrazovat. Možná jen to, že minulost někdy není taková, jak se zdá.
Já osobně jsem z knihy nadšená a přítelovi jsem už i dokonce lezla krkem, protože jsem několikrát o ní řekla, že to je pecka. Příběh samotný osobě je dost čtivý a je tam hodně věcí, který vás zaujmou a budou nutit číst dál.
Co se týče konce, tak něco se sice uzavře, ale hodně toho zůstalo otevřeného. A už podle poslední věty je jasné, že se můžeme těšit na pokračování, které doufám bude co nejdříve. V originálu má vyjít druhý díl v září a podle překladače se jmenuje Zakázané království. Jen jsem moc nepochopila ze stránky autorky, jestli je prequel Poslední Namsara , nebo Zakázané království. Takže se budeme muset nechat překvapit.
Za sebe tedy knihu rozhodně doporučuji, protože je to strhující příběh, který si nejde nezamilovat.

Anotace:

Iskari - dítě krve a měsíčního svitu. Ničivá síla, co rozsévá smrt. Spíše zbraň než lidská bytost.

Ve Firgaardu neexistuje člověk, který vzbuzuje větší strach než Asha, královská dcera a proklínaná i obávaná lovkyně draků, poznamenaná dračím ohněm. Ale i ona má strach, protože se blíží den, kdy si musí vzít krutého Ja
reqa. Svatbě unikne jedině tak, že otci přinese hlavu nejmocnějšího draka. Asha se do boje vrhá ještě zarputileji, ale zjišťuje, že draci možná nejsou jejími nepřáteli. S pomocí tajného spojence se blíží k pravdě o své minulosti, kterou se před ní všichni snažili skrýt.


Za knihu moc děkuji nakladatelství Alpress. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde.

pátek 20. července 2018

Půlnoční odhalení

Název: Půlnoční odhalení
Autor: Melinda Leigh
Počet stran: 295
Nakladatelství: Alpress

Můj názor:

Jayne pracuje jako fotografka v turistickém průvodci, ale sem tam si přivydělává tím, že fotí pikantní fotky celebrit. Jelikož léčba jejího bratra je náročná a drahá, nic jiného ji nezbývá.
Právě dostala za úkol najít a vyfotit tajemného umělce jménem R.S. Morgan, který je už nějaký rok ze scény poté, co ho policie obvinila ze smrti manželky. I když byla obvinění stažená, Morgan se stáhl do ústraní, protože se minulost za ním táhla a ohrožovala jeho syna, který to tvrdě nesl.
Vydavatel dal Jayne adresu v Maine, v naprosté pustině. Jenže když našla dům, který hledala, objevila v něm jen urostlého muže jménem Reed Kimball, jež jí nasměroval do hotelu.
Když dorazila Jayne k hotelu, měla pocit že ji někdo pozoruje. A na ten ona vždy dala, po tom co se jí událo v minulosti. Pachatel který jí tenkrát ublížil, byl už chvilku na svobodě, ale kdyby ji pronásledoval, tak by to Jayne věděla, protože ho její bratři hlídali. Přesto se Jayne bála, protože po poslední zážitku jí zůstala jizva a to i na duši.
Co Jayne přijela do města, čekal jí jeden nepříjemný zážitek za druhým. Divné znaky na autě, propíchané gumy a nakonec rozbité auto. Jako by někdo nechtěl, aby odjela. Až jednou, když se vracela po schůzce s Reedem, ji někdo přepadl. A po Jayne se slehla zem.
Reed bydlel už v Huntsville se synem nějaký rok. Jelikož jeho syn Scott měl nějaké psychické problémy, chtěl pryč od všech lidí někam, kde je klid a Scott bude vyrůstat jako normální kluk. Jediný kdo věděl o jejich minulosti byl místní šerif, což byl správný chlap a nechával si tajemství pro sebe. Jenže jednoho dne si ho šerif povolal, protože potřeboval radu ohledně případu. Reed se tomu snažil vyhýbat kvůli synovi, jenže ten už vyrostl, nebere si to jako před pěti lety a Reeda překvapilo, že mu tu pomoc s případem dokonce schválil.
Dva mladíci se vydali kempovat, jenže se ztratili. Bylo po nich vyhlášeno dokonce pátrání, jenže okolní příroda byla krutá a divoká, obzvlášť v zimě. Jenže teď po pár měsících se našlo tělo. Podle všeho se jednalo o jednoho z mladíků, ale je na něm pár podivností. Za prvé keltská mince, stará, jež patří spíš do muzea a ne na mrtvolu. A i když bylo tělo zvířaty značně poškozeno, vypadá, jako by mladík neumřel po nehodě.
Co se stalo mladíkům? Kam zmizela Jayne? Jaké zlo se skrývá v Huntsville?

Půlnoční odhalení je první detektivka od autorky, která u nás vyšla. Autorka má ale na seznamu už pěknou řádku knih a tohle je první kniha ze série Půlnoc. Jak jsem správně pochopila, každá kniha v sérii má mít samostatný příběh.
Do této knihy autorka zakomponovala Keltské tradice a rituály. Čímž knihu ozvláštnila a díky tomu mě i nalákala. Nečekejte ale něco smyšleného. Tím chci říct nějaká kouzla atd., ale seznámíte se s různými rituály, které Kelti dodržovali a dodržuje také někdo, kdo vraždí.
Prostředí které autorka vybrala pro příběh je drsné a o to víc lákavé na čtení. Děj se odehrává v zapadlém městečku v Maine, ve kterém dávají lišky dobrou noc. Ta vykreslená atmosféra, prostředí, příroda je dokonalá. Hlavně místní lidé. Jelikož je v Huntsville málo obyvatel, tak každý zná každého, ale na druhou stranu, jsou po okolí rozeseté různé chaty a to i lovecké, takže pokud se tam chce někdo ukrýt, je to ideální místo.
V knize máme dva hlavní hrdiny a oba s temnou minulostí. První z nich je Jayne, která byla před lety napadena a dlouho se vyrovnávala se strachem a s důvěrou v lidi. Pracuje jako fotografka a sem tam si přivydělává focením celebrit. Jenže netuší, že díky svému přitažlivému vzhledu, navzdory jizvě, si ji někdo vybere jako oběť.
Druhá hlavní postava je Reed, který utekl před vtíravými novináři i se synem, aby ho ochránil. V městečku ho přijali díky jeho zručnosti i když se našli nějací nedůvěřivci. Jediný kdo věděl o jeho minulosti byl šerif, který se ho už dlouho snažil zlákat do svých služeb, protože potřeboval pořádné lidi. Obzvlášť teď, když se našla mrtvola jednoho ze dvou pohřešovaných chlapců.
Postavy v knize mají svojí minulost, ale nemusíte se bát, že by to bylo rozvláčně napsané. Tu se budete dovídat po kouskách v průběhu děje. Čímž autorka knize přidala další napětí. A že kniha napínavá je až až. Příběh totiž začíná dost drsně a  to tím, že se seznámíte s dvěma chlapci, kteří se vydali kempovat. To teda drsné není, ale horší je jejich krutý konec. Takže celá první kapitola vás opravdu navnadí.
Druhá kapitola už začíná s Jayne. A ně žádný dlouhý rozjezd, ale hned akce. Celkově děj není zbytečně natahován, což mám u knih ráda. Po celou dobu se tam pořád něco děje, odkrývají se další střípky, nebo se osud postav více zamíchává. Takže se se rozhodně máte na co těšit.
Ačkoliv je to detektivka, objeví se tam i románek, ale i ten je takový napínavý, protože ty dva se bojí s někým být, takže se vlastně po celou dobu oťukávají.
Kapitoly jsou krátké a ještě rozdělené mezi hlavní postavy, takže čtení rychle utíká. Hlavně text je psaný nenáročně, lehce, rychle se vžijete do děje a to napětí tomu přidává grády. Já jsem knihu měla rychle přečtenou a autorčin styl mi sedl natolik, že netrpělivě budu očekávat její další knihu.
Takže za sebe rozhodně doporučuji, hlavně těm, kteří mají rádi detektivky ozvláštněné rituály a jako tady v tomto případě zrovna Kelty. Kniha rozhodně stojí za přečtení.

Anotace:

Detektiv Reed pohřbil před pěti lety spolu s milovanou ženou i svoji kariéru. Nehne s ním ani prosba bývalého kolegy o pomoc, když se po husté sněhové bouři najde za městem tělo turisty označené keltskou mincí. Oč víc od případu dává ruce pryč, o to víc se o něj začne zajímat odvážná fotografka Jayne. Až zmizí i Jayne…

Za knihu moc děkuji nakladatelství Alpress. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde.



úterý 3. července 2018

Slib svatojánské noci

Název: Slib svatojánské noci
Autor: Jana Klimečková
Počet stran: 365
Nakladatelství: Moba

Můj názor:

Johana, Jura a Mařka. Tři děti, které byly vybrány, aby se starali o krávy na pastvě. Pro všechny z vesnice to byla důležitá věc, protože krávy byly jediný zdroj jejich obživy, proto to byl moc důležitý úkol, aby se kravám nic nestalo.
Johana byla sirotek. Přišla o celou rodinu a zůstala jí jen teta, její pěstounka, kterou podezřívala, že si ji k sobě vzala jen díky sirotčímu důchodu. Starosta se o své lidi staral moc dobře. Všechny sirotci spadali pod něj a každý do určitého věku dostával dvě zlatky. Dokonce jim pomáhal sehnat učení, takže mohly poté normálně žít.
Jura byl byl poloviční sirotek. Měl matku a malou sestru, takže dělal vše pro to, aby se měli dobře. Byl to svědomitý kluk a chtěl to někam dotáhnout.
Zato Mařka byla chudá a žila v pastoušce. Pracovala kde se dalo, ale lítala s hlavou v oblacích. Ráda tancovala a snila o tom, že by jednou mohla tancovat s vílami. Kdo by řekl, že chudé holce se přání může splnit?
Po dvou měsících pasení krav, ráno před svatým Jánem se holky rozhodly, že si sebou na pastvu vezmou košíčky a zaskočí do lesa. Jura měl hlídat sám, ale protože byly na nejlepší louce, nebál se, že by se něco stalo. Jenže Jura usnul a stalo se to nejhorší, co se stát mohlo.
Celé stádo uteklo do Jeteliny, která je pro ně smrtelná. Jednu kravku by místní doktor zachránil, ale celé stádo? Tolik lidí by přišlo o své živobytí. A oni by skončili ve vězení. Museli jednat okamžitě, než se na to přijde. Jediné co se nabízelo byl útěk. Ale kam?
Johana má příbuznou ve Vídni. Všichni tam chodí začít nový život, ale jen ti, co tam mají příbuzné. S tetou, sestrou svého otce, se neviděla mnoho let. Neví jestli ji přijme, či skončí jak chudina. Byla to jejich jediná naděje.
A tak jak byly na pastvě, tak se vydali na cestu. Vídeň byla daleko, ani jeden nevěděl, co je tam čeká, ale přesto všichni tři v sobě měli naději.
Mají štěstí, po dlouhém hledání Johana nalezne tetu, která je šťastná, že se s ní konečně setkává i když za tak tragických okolností. Každého bere za srdce příběh tří sirotků. který se dostali samy tak daleko. Proto se jim teta rozhodne pomoct. A děti si dají slib, že ať budou kdekoliv, tak v ten den kdy přišli do Vídně, se sejdou a vzpomenou si na vše, co prožili.
Jak půjdou životy chudých dětí dál? Splní se jim jejich sny? Budou se stále držet spolu?

Slib svatojánské noci je moc nádherný román o třech dětech, se kterými si zahraje osud a které v sobě najdou odvahu žít líp než doposud.
Příběh se odehrává v polovině devatenáctého století a můžeme v něm dokonale sledovat, jak se tenkrát žilo v Čechách a na Moravě a nakonec ve Vídni, kam prý vedou všechny cesty.
Autorka dokonale vystihla danou dobu, prostředí a způsob života. Čtenář má hned pak pocit, jako by tam byl. Já jsem to celé hodně prožívala. Napomáhalo tomu také to, že to je nenáročné čtení, do kterého se ponoříte po prvních stránkách.
Tato kniha pro mě byla první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední, protože se mi moc líbilo jak téma knihy, tak mi sedl její styl psaní. A co jsem koukala, zaujali mě další dvě její knihy, takže se těším, až si je koupím a přečtu.
Slib svatojánské noci je román. Máme v něm tři hlavní postavy a těmi jsou na počátku malé děti, které hloupou náhodou mohly ztratit to málo, které měli. Díky štěstí a náhodě se dostávají do Vídně, naprosto jiného prostředí, na jaké byly zvyklé.
Johana byla jeden čas vychovávaná v klášteře, takže se tam ledasčemu přiučila. To Johaně pomohlo, aby jí teta sehnala místo panské v jedné významné rodině. Tím se Johaně otevřeli dveře k lepšímu životu.
Jura ve Vídni našel vzdálenou rodinu a ti se ho ujali, aby se u nich vyučil krejčím. Díky čemuž šil překrásné uniformy a jednou snil o tom, že bude trabantem a nosit také tu nádhernou uniformu.
Zato Mařka zatím neměla nic, čím by zaujala, tak pracovala u Johančiny tety v restauraci jako výpomoc. Snila o tom, že bude tančit, že ji to uživí, jenže nad tím ostatní jen nechápavě vrtěli hlavou. Koho kdy uživil tanec?
Kniha je plná různých přání, zvratů, lásky a to jak šťastné, tak i nešťastné, ale taky štěstí, které si museli naši hrdinové vydobýt vlastními silami. Najdete tam taky kruté neštěstí, smrt, protože příběh se odehrává během několika let a přijde válka. Takže naše hrdiny čekají krušné časy a tvrdé zkoušky. Rozhodně se máte na co těšit.
Kapitoly jsou trošku delší, ale jsou ještě rozdělené, jelikož se tam střídají jak postavy, tak různé situace. Kniha je totiž svižná, autorka se nezaobírala ničím, co by mohlo čtenáře spíše nudit, takže se vám kniha bude číst lehounce, rychle a já osobně jsem se do děje naplno ponořila a přečetla ji opravdu rychle.
Za mě je to moc krásný příběh o osudu tří dětí, který se i v dospělosti potýkají s životem jako takovým. Podle mě knize nic nechybí. Děj je vložen do zajímavé a kruté doby, ve které i přesto lze najít něco krásného. Děj je svižný, napínavý a já prostě nemám co vytknout, takže za sebe knihu rozhodně doporučuji.

Anotace:

Tři venkovské děti z Moravského Slovácka se ocitnou v císařském městě Vídni. Mají štěstí, start do nového života se jim zdaří. Shodou náhod, ale i vlastním přičiněním se jejich vzletné dětské sny postupně mění ve skutečnost. Život se s nimi přesto nemazlí, prožívají jak přátelství, tak lásku a úspěchy, ale i nenaplněná očekávání, okusí i zradu a bolestná zklamání. Jsou svědky tragických událostí, které těžce poznamenají jejich osudy. Slib, který si daly o svatojánské noci, své první noci ve Vídni, se přesto snaží dodržet, i když podmínky, za kterých ho uzavřely, se během let v mnohém změní.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Moba. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde.

neděle 24. června 2018

Zrcátko

Název: Zrcátko
Autor: Karl Olsberg
Počet stran: 456
Nakladatelství: Omega

Můj názor:

Carl Poulson vynalezl Zrcátko, což jsou takové hodinky, které radí člověku jak žít, jak být úspěšný v práci i ve vztahu. Slepým pomáhá normálně žít, ale také jinak nemocným lidem. Každé Zrcátko může mít jen jednoho majitele a stává se nejlepším přítelem člověka.
Když bylo Zrcátko ještě ve zkušební době, Carla nakoplo, že Zrcátko které dal otci mu zachránilo život. Carlův otec měl infarkt a jelikož bydlel sám, nikdo by mu nepomohl. Jenže Zrcátko poznalo, že jeho majitel je v nebezpečí a zavolalo záchranku. Tím mu zachránilo život.
Zrcátka mají svůj zrmozek a jdou k němu dokoupit i brýle, klips na ucho, či dokonce dron. Každé Zrcátko je napojeno na zrsíť, která sbírá o svých majitelích informace, které mají pomáhat ke zlepšení každého Zrcátka a tím pomoct více svému majiteli.
Zrcátka slaví úspěch, protože nejednomu člověku pomohly zlepšit způsob života, komunikaci s lidmi, dokonce zrcátko dokáže najít ideální partnerku. Jenže ne každý je tímto vynálezem nadšený jako uživatelé či Carl.
Carlův nejlepší přítel Eric mu pomáhal s vymýšlením Zrcátka. Eric je neurověděc a to bylo potřeba, protože zrmozek je poskládán jako ten lidský, jen je to neživá věc která má pomáhat lidem, ale s tím, aby se nevyvíjela a nemohla nakonec lidem škodit.
Eric si myslí, že se Zrcátkem přišli na trh moc brzo, protože ještě nebylo nic pořádně vyzkoušené. Stačí málo a mohlo by se něco zvrtnout. Proto chce z podniku vycouvat.
Mezi tím se Zrcátka pomalu dostávají mezi lidi.
Andy k jednadvacátým narozeninám dostal Zrcátko. Dostal ho od nevlastního otce, který doufal, že by se Andy mohl konečně postavit na své vlastní nohy. Zprvu se Andy na dárek tvářil nedůvěřivě, ale čím víc ho používal, tím víc mohl konečně žít, přestože měl autismus. Zrcátko mu pomáhalo rozeznat výrazy lidí, takže hned věděl, jestli něco udělal špatně či dobře. Dokonce mu radilo, co kde říkat a Andy si poprvé vyšel do města naprosto sám a to jen díky Zrcátku.
Jenže je správné, aby neživá věc radila člověku co dělat a jak se chovat? Co když Zrcátko poradí špatně?

Zrcátko je promyšlený a propracovaný thriller s prvky scifi z blízké budoucnosti. A opravdu blízké, protože si myslím, že kdyby někdo chtěl, tak vymyslet a zprovoznit něco takového v dnešní době už nebude takový problém.
V knize se seznamujeme s novou technologií, která na první pohled vypadá skvěle a nejeden člověk by ji chtěl mít. V dnešní době různých vychytávek, které nám mají ulehčit život se ani není čemu divit. Obzvlášť, pokud by jsme se naučili díky tomu lépe vycházet s lidmi, měli by jsme lepší práci, pomohla by nám si splnit všemožné sny a někdo by i zřejmě toho využil i k nalezení dokonalého partnera. Tím chci říct, že autor zvolil chytlavé a originální téma na knihu.
Co jsem koukala, autor vydal už hodně knih, ale u nás Zrcátko vyšla jako první a zatím jediná jeho kniha. A jak jsem to prozkoumávala, zaujalo mě od něj více knih, takže pevně doufám, že Zrcátkem to neskončí.
Kniha je psaná z pohledu mnohem více postav, než jsem psala výše. Čímž můžeme poznat více názorů na Zrcátko, ale také pozorovat, jak jim to mění život.
Jednou z nich je sám zakladatel Zrcátka, který se potýká s tím, aby se Zrcátko dostalo více mezi lidi, ale také s těmi, kteří jsou proti Zrcátkům.
Poté se seznámíte s autistou Andym, kterému Zrcátko pomůže žít jako ostatním lidem. Bez něj je ztracený, protože autismus mu dost ovlivňuje život i když je mu už jednadvacet.
Dále se seznámíte s Jackem, který prodává drogy. Jenže jednoho dne se dostane do problémů a půjde mu o život. Aby sehnal peníze, bude muset krást. Díky tomu se setkává se Zrcátkem, které je nové, nepoužité a jen čeká na přijmutí uživatele.
Další postavou je Lukas, nepracující a dost hloupý muž, který se zamiloval do ženy, která ho jen využívá. Když se dozvídá o Zrcátku, doufá, že by mu to navrátilo Ellen, která si našla jinou oběť. Jenže Zrcátko mu nabízí jinou a lepší ženu, se kterou by se mohl mít líp.
Pak tu je ještě jedna postava, která stojí za zveřejnění a tou je  Freya, která se živí novinařinou a jako fotografka. Zrcátko používá od samého začátku a to i s dronem, aby měla lepší fotky. Jenže jednou při návštěvě Černobilu se stane něco zvláštního, co ji fascinuje a na druhou stranu i děsí.
Těch postav je tam trošku víc a i když jich je hodně, nemusíte se bát, že by jste se ztráceli v ději. Ty postavy jsou rozdělené po kapitolách, které jsou krátké a díky tomu čtení rychle ubíhá. Ale nejen díky tomu. Písmenka nejsou malé, nahuštěné na sebe, ale větší, díky čemuž se kniha dobře čte. Proto je i díky tomu kniha silnější.
Nemusíte se bát, že by jste s příběhem bojovali. Sice je to tlustá kniha, ale autor píše hodně jednoduše, čtivě, ale přesto je opravdu propracovaná do posledního detailu. Takže žádné náročné čtení. Právě naopak, já jsem knihu naprosto zhltla.
Kniha je napínavá a je to prostě skvělé čtení, při kterém sledujete, jak jedna nová vymoženost mění lidem životy. Ale to není vše. Každá novinka, která má napodobit lidský mozek, ovládá lidské životy a je propojená přes zrsíť, kde se ukládají informace všech uživatelů může mít i špatnou stránku. Jediné co k tomu napíšu je to, že se to celé natolik vyhrotí, že budete knihu číst jedním dechem.
V knize jsou zvraty, které vás budou udržovat čím dal napjatější. Samozřejmě tam bude i dost nebezpečí, které bude hrozit některým postavám. Nechce se mi moc vyzrazovat. To si prostě budete muset přečíst samy.
Takže za sebe knihu rozhodně doporučuji. Skvělý nápad plus lehký a napínavý styl psaní rovná se prostě pecka. Co víc dodat. Můžu jen doufat, že brzo se setkám s další knihou od autora a bude to aspoň z půlky tak dobré, jako Zrcátko.

Anotace:

Nahlédněte do budoucnosti, ve které se technologie stává děsivě inteligentní.
Jako digitální odrazy nás samých, Zrcátka neustále vědí, co jejich majitelé chtějí, cítí a potřebují. Jemně řídí chování lidí a starají se, aby se každý cítil dobře. Když si novinářka Freya povšimne, že se její Zrcátko chová podivně, začín
á se ptát, jakou moc tyto přístroje vlastně mají. Pak pozná autistu Andyho a odhalí, že se Zrcátka stále víc míchají do života svých majitelů – i proti jejich vůli.
Když se svými poznatky vystoupí na veřejnosti, má to nedozírné následky…


Za knihu moc děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde, nebo také zde.

sobota 23. června 2018

S cejchem ďábla

Název: S cejchem ďábla
Autor: Oldřiška Ciprová
Počet stran: 152
Nakladatelství: Alpress

Můj názor:

Kateřina z Komárova byla mladá a moc krásná dívka. Ráda sbírala bylinky a pomáhala čeledi co to jen šlo. Jenže jednoho osudného dne se v ní něco zlomilo a to mělo změnit její osud.
Když si sama vyjela na koni na bylinky, kůň ji shodil a utekl. Byla sama v lese a zraněná. Tak sama ale zase nebyla. Měla pocit jako by ji někdo pozoroval a brzy viděla kdo. Kousek od ní se objevil nějaký otrhaný muž, na jehož výrazu bylo znát, že ji nehodlá pomoct. Chtěl ji oloupit a možná i něco víc. Strhla se mezi nimi hádka, začali se prát a Kateřině bylo jasné, že jde o život. Buď ona, nebo on.
Měla štěstí, naskytla se jí příležitost a muže zabila. Jenže jakmile ho bodla, nemohla přestat.
Kateřinu celou od krve našel její otec Jiří z Komárova. Ten nezaváhal ani vteřinu a dal hned příkaz muže zahrabat a zahladit stopy.
I když to nebyla Kateřiny chyba, její otec jí zpráskal bičem, jak to dělal pokaždé, když Kateřina něco udělala. Díky této události se více sblížila s podkoním Michalem. I když je pro ně vztah tabu, nemohly se od sebe odtrhnout a stýkat se museli potají. Což mělo brzo skončit.
Jiří dlouho hledal Kateřině ženicha, jenže pro ní chtěl vždy někoho významného, proto hodně nápadníků odmítl. A kdyby někdo věděl, co Kateřina spáchala, nechtěl by jí nikdo. Naštěstí se jeden významný nápadník nakonec objevil. Byl jím pan z Bechyně, purkrabí na Karlštejně.
Kateřina z toho nebyla nadšená, byl to už starší zapáchající muž. Jenže na tom otci nezáleželo, hlavně že měl pán z Bechyně blízko k těm nejvyšším. Horší pro ní ale bylo, jak to říct Michalovi. Nakonec sebrala odvahu a šla za ním. Michal z toho samozřejmě nebyl nadšený a žádal jí, ať aspoň poprvé je to s ním, když už jí nemůže mít na celý život. To ale Kateřina odmítla, protože by jí to mohlo o svatební noci jen přidělat problémy. A tak se stalo něco nečekaného.
Michal byl nalezen mrtvý ve stáji a každý tušil, kdo by to mohl být. Jenže vyšetřování pro Kateřinu dopadlo dobře. A tak se stalo, že se vdala, plna nenávisti ke svému manželovi a každému, kdo jí přišel do cesty. Tohle však byl jen začátek. Proč se Kateřině přezdívalo krvavá bestie? Jaký osud ji čeká?

Kniha S cejchem ďábla je historický román podle skutečné události. Já jsem se s autorkou seznámila už z předchozích jejích knih, ale musím uznat, že tahle pro mě byla nejlepší. Což je díky tomu, jakou historickou postavu si tentokrát autorka zvolila.
Já jsem touto knihou slyšela o Kateřině z Komárova poprvé a už po pár řádkách jsem chtěla vědět více. Autorka mi každou svou knihou otvírá nové obzory ohledně naší historie a já jsem jí za to vděčná. Co se týče Kateřiny, tak je to zrovna ta část, která láká už jejími činy. Ne že bych byla nějak zvrhlá, ale netušila jsem, že jsme i u nás měli někoho tak urozeného a krvelačného.
Na Kateřiny obranu musím napsat, že se pravděpodobně jednalo o nemoc, která tou dobou prostě nebyla známá. A na ty časy takto nemocný člověk prostě v očích jiných vypadá jak posedlý ďáblem. Hlavně měla krušný život a jedna hloupá událost to v ní spustila. Samozřejmě ale trest si zasloužila i když na můj vkus byl moc krutý.
Ale i po tom jak se chovala, se našli světlé stránky její osobnosti. Měla služku, která ji byla vždy po ruce a Kateřina ji bezmezně věřila. Nikdy by na ní nedala dopustit a vše špatné šlo mimo ní. Dokonce se jí v životě objevil i muž, přestože byla vdaná, díky kterému poznala, co to je láska a opravdová vášeň. Bohužel, jak to tak bývá v té naší historii, ne vše má šťastný konec. Rozhodně to bylo silné čtení z kterého místy mrazilo. Kateřiny mi bylo dokonce líto, protože nemohla za to, co se jí přihodilo. I když vraždy jsou špatné. Jen se narodila ve špatné době.
Oldřiška Ciprová umí psát neskutečně lehce a čtivě, proto každá její kniha je pro mě jednohubka. Hlavně vždy mě příběh natolik vtáhne a je tak napínavý, že to vůbec nejde se odtrhnout. Jakmile její knihu otevřete, tak jí neodložíte, dokud nemáte dočteno. Pomáhají tomu i krátké kapitoly a to, že autorka píše stručně. Prostě nic zdlouhavého a natahovaného.
V ději se střídají i postavy, není to psáno jen z pohledu Kateřiny. Takže se na její osobu podíváte z více úhlů, což vám o ní udělá pořádný obrázek.
Na konci knihy ještě naleznete úryvek z knihy Dívčí válka, která je též od Oldřišky Ciprové, ale pro mě osobně to je zbytečné. Kdo přečte jednu, chce další. Ale pro ty co se rozhodují, je to skvělý nápad.
Když to shrnu, je to čtivá, skvělá, napínavá a dost krutá kniha o ženě, která utkvěla v naší historii díky svým činům. Rozhodně doporučuji si knihu přečíst, protože nevíte, o co přicházíte. Pro mě je kniha dalším důkazem o tom, že autorka prostě umí. Ale to vím už od první knihy co jsem od ní četla, proto se její knihy v mé knihovničce pomalu a nenápadně množí. A jsem moc zvědavá, koho si autorka vybere pro příště.

Anotace:

Mladá Kateřina z Lažan je obdařena nadpozemskou krásou. Pochází z urozeného rodu a její věno je větší, než by si mohl každý ženich přát. Snad i proto je stárnoucí Jan z Bechyně překvapen, jak rychle jeho žádosti o ruku vyhověla. Vždyť zájemců musí být celé zástupy! Brzy po svatbě však začne vycházet najevo, že pod vlídnou tváří se skrývá temnota.

Za knihu strašně moc děkuji nakladatelství Alpress. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde.

středa 20. června 2018

Co Alice neřekla

Název: Co Alice neřekla
Autor: T. A. Cotterell
Počet stran: 301
Nakladatelství: Ikar

Můj názor:

Alice žila v naprosto spokojeném manželství. Její manžel Ed pracuje jako porodník a přesto jí ještě pomáhá s dětmi, aby Alice mohla dělat to, co jí baví.
Alice se živí jako malířka portrétů a přesto, že jí to zabírá hodně času, Ed si nikdy nestěžoval. Naopak ji v tom podporuje. 
Jeden druhému si jsou na tolik věrní, že si jsou jistí tím druhým. Tohle manželství je splněný sen každé ženy a Alice si nemá nač stěžovat. Aspoň do jednoho osudného večera. 
Jednou večer se Alice vrátila pozdě ze zakázky a našla děti doma samotné, přestože je měl hlídat Ed. Už měl být z práce dávno doma. Alice se mu pokoušela dovolat, ale marně. Dokonce mu volala do práce, kde potvrdili její domněnku, že Ed dávno skončil. 
Alice byla vystrašená, protože se bála, aby se mu nestalo něco zlého. 
Po mnoha mučivých hodinách se Ed druhý den objevil doma. To co jí vyprávěl znamenalo pro Alice jedno překvapení za druhým. 
Edův kolega slavil, tak se tam na chvilku zastavil. Jenže asi tím, jak byl unavený a přepracovaný, se nechal přemluvit ke skleničce, která ho natolik nakopla, že si dal další. 
Alice to nechápala. Od když Ed pije? Jenže to nebylo vše. Nechal se pár lidmi přemluvit, aby šel k jedné mladé umělkyni domu, kde měla párty pokračovat. 
Ed tvrdil, že usnul v křesle, mobil měl vybitý a jakmile se probudil, šel domů. Absolutně se nic nestalo a Alice mu to samozřejmě věřila. 
Jenže její pevná zeď důvěry se začne pomalu bořit, když se Ed začne chovat divně. A zboří se úplně, když zjistí, že ta mladá umělkyně byla nalezena mrtvá. Alice a Eda čeká tvrdá zkouška. 
Kdo zabil umělkyni? Vydrží narušený vztah nátlak?

Co Alice neřekla je psychothriller, nad kterým se vám budou hodně měnit názory na hlavní postavy.
Jde o trošku náročnější čtení, které si vás nejdřív na začátku získá. Zprvu se seznamujete s Alice a její rodinou. Člověk by řekl, že autor na dnešní dobu vytvořil až moc dokonalý pár. Jenže ta dokonalost se měla zbořit jedním nevinným večírkem.
V této fázi knihy si mě autor získal, protože mě navnadilo to ztracení Eda. Hlavně mě celou dobu vrtal v hlavě ten název knihy, jehož význam mi došel až ke konci.
Jelikož už je to psáno v anotaci, můžu to prozradit. V době, kdy umřela ta umělkyně, byl Ed u ní. Alice mu přes to všechno věří a aby zachránili rodinu, rozhodnou se lhát před policií. Jenže zatímco si Ed žije spokojeně dál, ona se začíná čím dál víc zmítat nejistotou a začíná ji to omezovat v práci.
Druhá třetina knihy je na můj vkus zdlouhavá a nezáživná. Přesto jsem četla dál, abych se dozvěděla, jestli pravda vyjde najevo a jak to vše skončí.
Co se týče závěru knihy, tak ten byl fenomenální a určitě stálo za to vydržet až do konce. Rozhodně jsem netušila, že by to skončilo, tak jak to skončilo. Bylo to překvapující a ještě dlouho mi to vrtalo v hlavě.
Když se blíže kouknu na hlavní hrdiny, tak Ed mi byl od začátku nesympatický, protože si sám sebou byl až příliš jistý. Alice mi zase přišla moc naivní a důvěřivá. Na druhou stranu, po tolika letech skvělého manželství se není čemu divit.
Kapitoly v knize jsou delší a za sebe musím napsat, že nejlepší byl prostě začátek a konec knihy. Ta prostřední část byla už i na mě místy nudná, protože se tam Alice potýkala se svým svědomím.
Mě osobně mi přijde, že autor dostal skvělý nápad na knihu, ale netušil, čím ji natáhnout.
Přesto knihu doporučuji, jen je opravdu nutno se prokousat tím, kdy Alice přemýšlí co je a není správné, nebo jestli vydrží ten nátlak. Jinak autorův styl psaní mi sedl i když místy to bylo náročné na čtení. Je prostě vidět, že to je prvotina. Ale další knize od autora šanci dám, protože mě zajímá, jestli se už s další knihou najde, nebo to bude stejné.

Anotace:

Malířka Alice žije va spokojeném manželství s Edem a jejich dvěma dětmi. Tedy až do dne, kdy její muž na několik dlouhých hodin zmizí a nikdo o něm neví. Když se konečně ozve, omlouvá se, že se příšerně opil a zůstal v jakémsi cizím bytě. Velmi se za to stydí.
Krátce nato však Alice zjistí, že byla zavražděná mladá sochařk
a, která si potrpěla na starší ženaté pány, načež se ukáže, že Ed byl v době, kdy zemřela, u ní. Shodou okolností to bylo zrovna v době, kdy byl nezvěstný… A pak Ed přizná, že se s dívkou nejspíš vyspal, jak byl opilý. A že mu zemřela pod rukama. A že to byla nehoda a on se jí prý snažil zachránit a oživovat – je přece lékař. Alice poskytne svému manželovi před policií alibi, tím ovšem celá záležitost rozhodně nekončí...
Vynikající debutový psychothriller britského novináře T. A. Cotterella.


Za knihu moc děkuji nakladatelství Euromedia. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde.