neděle 22. ledna 2017

Čáry života

Název: Čáry života
Autor: Veronica Roth
Počet stran: 421
Nakladatelství: CooBoo

Můj názor:

Thuvhe, planeta, kterou neobývá jen jeden národ ale dva a každý si myslí, že mu planeta patří.
Akos je syn orákula, což je jeho matka. Na každé planetě jsou tři orákula a přesto, že jeho otec je farmář, jejich rodina patří k těm váženým.
Od Šotetů, kteří si nárokují planetu je dělí step pernatky. Šoteti jsou krutý národ. Za každého mrtvého si dělají čáry života, což jsou zářezy do masa. Vládne jim rod Noaveků, kteří si to postavení zasloužily, protože jejich rod je osudem předurčen.
Akos a jeho sourozenci jsou také osudem předurčeni, což znamená, že je čeká něco, čemu se nemůžou vyhnout. A k tomu všemu mají lidé dar, který se pro některé může stát prokletím. Jako například Cyře Noavek, jejíž tělo obývají stíny, které jí způsobují bolest, a to nejen jí. Nikoho se nesmí dotknout a i dotek  oblečení na jejím těle jí bolí.
Cyra je přezdívaná karabáč, protože její bratr jí používá k mučení a zabíjení lidí, za což si vysloužila opravdu hodně zářezů.
Když se jednoho dne Akos se sourozenci a tátou vrátí domů, čeká je tam nemilé překvapení v podobě Šotetů, kteří si přišli pro budoucí orákulum.
Akos najednou zjistí, že i když je pravý Thuvhevan, rozumí řeči Šotetů, což neunikne těm nemilosrdným chlapům, co si přišly pro jeho bratra.
Šoteti tedy neunesou jen Eijeha, ale i Akose, který se zařekne, že bratra přivede zpět domů. Netuší ale, že jeho osud, který v tu chvíli nezná, mu to značně zkomplikuje.
Na knihu jsem byla strašně moc natěšená a to i přesto, že jsem sérii Divergence nečetla, jenže Čáry života mě zklamaly.
Po celou dobu jsem se nemohla pořádně začíst, protože je to něco, co jsem četla už v mnoha různých podobách. Chudí a bohatí, dva rody bojující o jednu planetu, kluk a dívka kteří mají jít proti sobě, přesto se do sebe zamilují a zvláštní schopnosti.
Autorka sepsala nový propracovaný svět a do něj dala věci, které se stále opakují i v jiných knihách. Neříkám, ráda se zamilovávám s hrdiny, jenže v Čárách života mi to přišlo trošku moc na to co autorka vymyslela za svět. Vím že to mají lidi rádi, ale sem se mi to moc nehodilo.
Jak už jsem psala, příběh je propracovaný, trošku náročnější  a to také díky jménům, které se mi hůř četli. Takže nečekejte, že ji přečtete za noc. Možná to bylo tím, že jsem poslední dobou utahaná, ale četla jsem ji déle než jiné knihy.
Ale i něco pozitivního mám. Děj se neodehrává jen na jedné planetě, ale je jich víc, takže nepoznáte jen jeden svět. Dále se mi zalíbilo, že i když jsou Šoteti krutí, přesto je to národ, který využívá odpad jiných národů a zužitkují ho.
Příběh nepoznáte jen z pohledu Akose, ale i Cyry. To znamená s pohledu mladíka, který chce zachránit svého bratra a z pohledu dívky, která většinu života jen trpí a své utrpení přenáší na jiné.
V knize nejsou žádné sálo dlouhé popisy, přesto je všechno tak dokonale vykreslené, že si lehce představíte ten svět, rostliny i lidi.
Hodlám po ní letos ještě sáhnout a zkusit to znova. Kdo ví, třeba se mi podaří do příběhu více ponořit a změním názor. Jenže to věčně opakující se schéma už mě nepřitahuje tolik jako dřív. Jinak je to skvělá kniha, která si tu reklamu rozhodně zaslouží. Jen už jsem podobných knih četla zřejmě moc.
I přesto, že si mě zatím nezískala, knihu doporučuji, protože stojí za přečtení.

Anotace:

Ve světě, kde vládne násilí a právo silnějšího, kde mnozí trpí, má každý člověk zvláštní dar. Akos a Cyra jsou pro ten svůj zneužíváni. Cyra má dar bolesti a síly a její bratr, tyran vládnoucí celému válečnickému národu, její sílu používá k tyranizování nepřátel. Akos pochází z mírumilovného národa a pro rodinu by obětoval i vlastní život. Dokáže si Cyra s Akosem navzájem pomoci, nebo přinese jeden druhému zkázu?

3 komentáře:

  1. Popravdě mě nejvíc do čtení láká ta obálka.. když už nic, tak ta je bombovní a v knihovničce musí vypadat dokonale. ;) Přemýšlím nad koupí knížky, ale trošku se bojím, že budu zklamaná. Ale ta obálkaaaa... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to skvělá kniha, mě tam neseděla ta láska znepřátelených rodů, což je poslední dobou všude. Tak propracovaný svět si to podle mě nezaslouží. :-)

      Vymazat
  2. Mně se neuvěřitelně líbí obálka, ale po Divergenci jsem absolutně alergická na tuto autorku a tvá recenze mi jen potvrdila to, že se s klidem na duši mohu této knihy vzdát. :))

    Gabux

    OdpovědětVymazat