pátek 26. ledna 2018

Matčiny hříchy

Název: Matčiny hříchy
Autor: Irene Kelly
Počet stran: 317
Nakladatelství: Columbus

Můj názor:

Dublin v roce 1964. Irene žila se svou matkou a sourozenci v činžáku. Máma s ní nebyla nikdy spokojená a dávala jí to jasně najevo. Byla krutá, neustále jí něco vyčítala a to nejen slovy.
Byly chudí. Její matka měla neřesti a to vše vedlo k tomu, že když se matka zase pokusila o sebevraždu, skončili všichni v sirotčinci u jeptišek.
V St. Grace byly všechny děti vážné a nikdo se neusmíval. Zprvu to Irene nechápala, ale stačilo málo k tomu, aby jí to došlo. Jídlo které dostávali se jídlu vůbec nepodobalo. Irene svůj žaludek neudržela a vše vyzvrátila. Jenže tím to neskončilo. Byla krutě donucena jeptiškou, aby to vše snědla. Irene byla pokořena a to netušila, že jíst vlastní zvratky není to nejhorší. Děti byly donuceny pracovat, poslouchat na slovo a koukat na krutosti, které jeptišky provádějí jiným dětem, hlavně těm nejmenším.
Irene pracovala u miminek. Myslela si, že je to ta nejlepší práce, co mohla dostat. Jenže když přebalovala první dítě, zjistila, že na sobě tu plínku musí mít aspoň týden. Všechny děti byly apatické, nebrečeli, jen když je jeptišky týrali. Nejhorší bylo pro Irene vidět, jak se špendlíkem jedna jeptiška vyžívala v mučení její malé sestřičky. To pro ní byla poslední kapka a věděla, že se odtamtud musí dostat. Jenže netušila, že to je v jejím životě jen začátek. Protože život jí srazí na kolena ještě mnohokrát.
Manchester v roce 2007. Jennifer se ve své rodině cítila vždy odstrkovaná. Její sestra se před lety vrátila do Irska, protože tam měli všechny příbuzné, takže Jennifer zůstala s rodiči sama. Nikdy jí nic nedovolili, jen po ní chtěli, aby se pořádně učila a dodržovala své povinnosti.
Dříve si jí otec všímal, to měl ještě práci. Jenže jednoho dne se vše změnilo, z práce odešel a teď je doma na dávkách. Sotva spolu promluví. Její matka zase trpí stavy, kdy je několik dní zavřená v ložnici, nechce nikoho vidět, ubližuje si a sotva se nají a umyje. S tímhle bohužel Jennifer vyrůstá celý život.
Jednoho dne najde Jennifer mámu v kuchyni, což je samo o sobě překvapivé. Ale ještě víc jí překvapilo, že se jí zeptala, jestli s ní nechce jet do Dublinu. Jen ony dvě. Sice jí neřekla proč, ale Jennifer byla ráda, že konečně bude dělat něco s mámou. To ale netušila, že se dozví o mámině minulosti věci, které jí nejenže neudělají radost, ale konečně jí dojde, proč si ty roky doma připadala tak opuštěně.

Kniha Matčiny hříchy je podle skutečné události do posledního detailu. Psaní této knihy byla pro autorku součástí ozdravného emancipačního procesu. Celý život jí nikdo nevěřil a každý se jí snažil umlčet. I samotný soud, před kterým se projednávali události, které se odehrávali v sirotčincích.
Dříve nikdo nechtěl věřit, že by jeptišky i církev mohly provádět tak kruté věci. A když to konečně vyšlo na světlo, byly všichni umlčeni. I přesto, že oběti dostali odškodnění, tak děti, které si tím prošli, si to v sobě nesli celý život.
Jak už jste určitě pochopili, autorka psala knihu sama o sobě a pomáhala jí v tom její dcera. Takže nejen že poznáte život týrané dívky, kterou peklo doprovázelo i potom, co se dostala ze sirotčince, ale její dcery, které se následky matčina života dotkli i jí. I když dlouhou dobu netušila, proč se máma tak chová. Což se měla následně dozvědět.
Knihu nedoporučuji slabším povahám, protože je tam hodně situací, nad kterýma se čtenář pozastaví. Já jsem to musela často vydýchávat. Už jsem četla nejednu krutou knihu, ale nejhorší jsou ty, které se opravdu staly. Irsko je známé domy pro padlé ženy, ale sirotčince nebyly o moc lepší. Pořád nechápu, jak se ty kruté činy mohly dít pod záštitou církve.
Ačkoliv jsou Matčiny hříchy výpovědí zlomené ženy, dost mě překvapilo, jak je kniha dobře, srozumitelně a čitelně napsaná. I přes nelehké situace v autorčině životě, se kniha čte strašně lehce. Je docela škoda, že Irene Kelly zřejmě už nic nenapíše, protože na psaní má rozhodně talent. Ale chápu to. Tato kniha je její výpovědí, protože byla celý život umlčována.
Knihu rozhodně nejde jen tak odložit. Střídají se v ní kapitoly Jennifer a Irene, což vede čtenáře dál. Mě osobně táhlo do konce to, že jsem chtěla zjistit, jak to dopadne. Jestli Irene najde v životě klid, dostane se ze svých špatných psychických stavů a hlavně, jestli si matka s dcerou k sobě konečně najdou cestu.
Rozhodně doporučuji knihu přečíst, protože by se takové události měli připomínat a mělo by se o nich vědět, aby se už nikdy neopakovali. Je dost smutné, že se to chtělo vše ututlat. Ale fandím všem těm obětím, který se rozhodnou tu pravdu vytáhnout na světlo. Je to opravdu smutná kniha, ale pravdivá. Pokud vás zaujal osud dívek v Magdaleniných prádelnách, nenechte si ujít tuto knihu, která pojednává o životě dětí v Irských sirotčincích. Je to silný příběh, který stojí za přečtení.

Anotace:

Srdcervoucí pravdivý příběh snahy jedné ženy o únik z její minulosti a ceně, kterou za to zaplatila její rodina. Kniha pojednává o pobytech autorky v irských sirotčincích vedených katolickou církví v druhé polovině minulého století, o týrání, ponižování a sexuálním zneužívání, které tam tehdy bývaly běžné, o autorčině marné snaze o potrestání viníků a o psychických následcích, jimiž po zbytek života trpěla. Jména v této knize byla změněna, včetně sirotčince sv. Grácie, protože Irene Kelly přijala odškodné a bylo jí zakázáno zveřejnit jména lidí, kteří ji týrali, i místo instituce, v které k tomu docházelo. Kdyby podle irského zákona z roku 2002 tuto dohodu nedodržela, mohla by skončit ve vězení.

1 komentář:

  1. Teda Evi, o knize jsem neslyšela, ale rozhodně si ji nenechám ujít! Vypadá to vážně zajímavě, takže díky za tip :-)

    OdpovědětVymazat