sobota 19. května 2018

Vina

Název: Vina
Autor: Arnaldur Indridason
Počet stran: 324
Nakladatelství: Moba

Můj názor:

Mladá žena trpící lupenkou často navštěvovala lávovou lagunu, aby si pomohla od nemoci. Místo bylo opuštěné, nikdo o něm moc nevěděl.
Jednoho dne, když se přijela vykoupat, ji cosi ve vodě zaujalo. Když za to zatahala, zjistila že našla mrtvolu.
Na místo přijel komisař Erlendur s jeho kolegou Marianem. Na patologii zjistili, že muž zemřel následkem pádu z velké výšky. Jenže ne do vody, kde ho našly, ale na nějakou rovnou plochu. Avšak kde na Islandu najít nějaké vysoké místo, ze kterého by mohla oběť spadnout, aniž by si toho nikdo nevšiml? To bylo záhadou.
Vyšetřování je zavádí na mnoha lidmi nenáviděné místo. Letiště v Keflavíku patří do americké základny, která je už několik let na Islandu. Nepracují tam jen Američané, ale také Islanďané. Jenže nenávist mezi nima je cítit. Lidé kteří tam pracují nemají radost, že ve vlastní zemi se musí před vstupem prokazovat pasem. Hlavně od chvíle, kdy vznikla základna, se z ní pašuje hodně věcí, které jsou na Islandu zakázané.
Zato Američané mají Islanďany za nevychované domorodce.
Jelikož oběť pracovala na letišti, potřebují Erlendur a Marian povolení k vyšetřování a vyslýchání na základně. Jenže toho se jim nedostává. Mohou na základnu vstoupit, ale jen s doprovodem. Erlendur s kolegou se přesto nevzdávají a porušují pravidla. Dokonce si na základně najdou spojence.
To není vše. Erlendur se zajímá díky tragické události v rodině o případy obětí, které zahynou za zvláštních okolností.
Parte v novinách mu připomene případ, který se udál před pětadvaceti lety. Dagbjört v osmnácti letech zmizela cestou do školy. Nikdo nezjistil co se stalo. A teď už zůstala na živu jen její teta, která by se ráda dozvěděla, co se její neteři stalo. Erlendur začal pátrat sám, ve svém volném čase, protože si případ pamatoval ze svého mladí a chtěl vědět, kam se dívka ztratila. Pětadvacet let je dlouhá doba na pátrání po záhadě, ale Erlendura to neodradí.
Co se stalo Dagbjört? Proč a jak zemřel muž v laguně?

Vina je islandský krimi thriller. První co mě na knize zaujalo byla obálka, která je tajemná a chladná, což podle mě Island dobře vystihuje. Druhá věc, která si mě získala byla, že se odehrává na Islandu. Takových knih moc není a ráda se více seznamuji s touto zemí. A nakonec to byla anotace. V knize se totiž neřeší jen jeden případ, ale rovnou tři.
Hlavní případ je neznámá mrtvola v laguně. Poté dívka ztracená před mnoha lety a nakonec menší případ dvou pašeráků.
Nejenže při čtení řešíte případy, ale dokonale se seznamujete s Islandem jako takovým a jeho kulturou. Hodně mě překvapilo, že si všichni lidé tykají. Oproti jiným knihám to byl velký nezvyk, ale tak to u nich chodí, což se v knize dozvíte. Ale takový problém to nebyl. Po pár stranách jsem si zvykla.
Celkový děj je hodně svižný, což jsem nečekala. Na druhou stranu je to dobře. Autor se nezdržuje žádnými zbytečnostmi, které by čtenáře nebavili. Opravdu se řeší jen případy co mají a celkem rychle. Díky tomu jsem měla knihu na dva zátahy přečtenou. Díky svižnosti naštěstí neztratila napětí, právě naopak.
Jelikož se tam střídaly děje díky různým případům, tak mě to nutilo číst dál a dál. A kapitoly jsou krátké, takže se kniha četla opravdu lehce.
Ze začátku jsem měla problém si zapamatovat jména. Ale jak jsem psala, příběh utíká rychle a je psán nenáročně, takže trvalo jen chvilku, než jsem si uspořádala kdo je kdo.
Nejvíc mě zaujal asi Erlendur a to tím, že rád řešil staré a zvláštní případy. Hlavně mě zaujal případ Dagbjört. Já mám hodně ráda seriál Odložené případy a tohle mi to trošku připomnělo. A čím starší, tím lepší. Hlavně je to náročné řešit něco, na co hodně lidí už zapomnělo, nebo nežijí. Takže mě bavilo s Erlendurem jít po stopách, které vlastně už vymazal čas.
Další věc co mě na knize zaujala, byla americká základna a Camp Knox, což bylo ghetto. Lidi se v Camp Knoxu měli hůř než chudí lidé. Chudí lidé byly na úplném dně, ale tohle ghetto bylo ještě horší. Pokud se odtamtud někdo dostal, měl štěstí. Byla to jedna z těch obydlených částí, které se lidé vyhýbali obloukem.
Takže pokud vás zajímá Island, máte rádi pořádné a svižné pátrání, nebo vás zajímají staré nedořešené případy a chcete se dozvědět něco víc o této tajuplné zemi, tak neváhejte a přečtěte si Vinu. Mě se líbila a i když je to čtrnáctí díl ze série, dalo se to číst samostatně. Mě osobně to doslova nutí sehnat si zbytek dílů a přečíst si kompletní sérii, protože se mi autorův styl psaní líbil.

Anotace:

Island 1978. V jezeře uprostřed lávového pole je nalezena mrtvola. Komisař Erlendur a jeho kolega Marian Briem zahajují vyšetřování. Jedna ze stop vede i na blízkou americkou vojenskou základnu. Tam se s islandskou policií nikdo nemíní moc bavit. Že by se mrtvému stalo osudným nějaké vojenské tajemství? Erlendur se zároveň zabývá mysteriózním zmizením mladé dívky před více než dvaceti lety. Pátrá na vlastní pěst. Dívka tehdy odešla do školy kolem obávaného Camp Knoxu...

Za knihu moc děkuji nakladatelství Moba. Pokud vás kniha zaujala, naleznete ji zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat